Kolo roku v hudbě: Yule II – koledy a vánoční písně
Kolo roku v hudbě
Yule II - koledy a vánoční písně
Milí čtenáři a posluchači, vítám vás u druhé části článku Kolo roku v hudbě ke svátku Yule. Před pár dny jsme si povídali o písních k adventu a zimnímu slunovratu a dnes se zaměřím hlavně na koledy (a v závěru nepřijdete ani o dvě vánoční písně).
Jsem přesně ten typ, který se těší na začátek adventu už proto, že si bude moci pustit svůj vánoční playlist.
Vánoční písně jsou pro mne nostalgickým návratem do dětství, kdy se při jejich zvuku peklo cukroví, zdobil stromeček a nebo stavěl betlém. Zároveň obsahují něco nedotknutelného, rituálního, co mi nedovolí si je pustit jindy.
V době, kdy jsem působila ve vokálním kvartetu Anlusyon, jsem si pohrávala s myšlenkou obnovení tradice koledování (nebo spíše v tomhle podání tak trochu guerillového zpívání koled). Přišla mi skvělá představa někde jen tak přijít, zazpívat a přinést trochu vánoční atmosféry.
Je škoda, že se vánoční koledování již vytratilo, narozdíl od dodnes oblíbené velikonoční pochůzky. Koledy však nezmizely, jen je slyšíme jinde. Dá se říci, že se transformovaly do adventních a vánočních koncertů. V tom horším případě na nás útočí v obchodních domech, abychom si uvědomili, že už je čas nakupovat, a zde se jejich magičnost zcela vytrácí.
A co je vlastně koleda?
Předpokládá se, že jméno pochází z latiny a jedná se o písně, které se zpívaly ve starém Římě na první dny v novém roce, calendae Januari. Slovo koleda, kolyada najdeme pak u Slovanů, a je spojeno s oslavami okolo období zimního slunovratu. Církev proto zpočátku zvyk koledování kritizovala, časem jej ale přijala za svůj.
Od středověku tak chodili koledníci, kteří zpívali písně o narození Ježíše Krista, nebo pastýři se svým patstýřským vytrubováním. Princip koledy zůstal v podstatě podobný, měl přinést štěstí, zdraví, boží požehnání, prosperitu, a koledníci byli za tyto vinše odměňováni. Tak to vydrželo až do relativně moderní doby (anglický caroling můžete vidět ve vtipných scénách s Mr. Beanem).
Koleda tedy může být jak onou obchůzkou, darem, který na obchůzce koledník dostal, a nebo písní, která se na koledě zpívá. Časem se její význam přenesl také na písně o narození Ježíše Krista.
Koledy reflektující příběh narození Krista
Jelikož se písně vztahují k různým částem biblického příběhu, představím vám některé mé oblíbené dle chronologie událostí.
…
Krásná koleda s netradiční melodikou Byla cesta, byla ušlapaná pojednává o setkání panny Marie a její příbuzné Alžběty. Obě si prorokují narození svých synů – Ježíše Krista a sv. Jana Křtitele (tady máme zastoupeny svátky, které jsou v blízkosti obou slunovratů, narození Krista 25. prosince a narození Jana Křtitele 24. června).
Velmi hezká, ale nepříliš známá koleda Panenka Maria po světě chodila se zaměřuje na těžký úděl Marie, která v pokročilém těhotenství hledá neúspěšně nocleh. V koledě je postavou kováře předeslán osud Ježíše, jenž bude o Velikonocích ukřižován.
Českých koled o narození Ježíška znáte určitě celou řadu, a tak vám představím starou francouzskou koledu z přelomu 15./16. století Noel Nouvelet v interpretaci mé oblíbené Loreeny McKennitt. V koledě najdete všechny náležitosti jako pastýře, Marii a Josefa u jeslí s Ježíškem, tři krále a východní hvězdu.
Události pokračují i po narození. Určitě si vzpomenete na příběh vraždění neviňátek, ke kterému dal příkaz Herodes. Příběh reflektuje krásná Coventry Carol z 16. století, která je jakoby ukolébavkou a zároveň žalozpěvem za zabitá dítka. Původně to nebyla koleda spjatá s Vánoci, jednalo se o součást Coventryjských mystérií, které se většinou konaly v létě. Jako vánoční koleda se dostala do povědomí širší veřejnosti na Vánoce v roce 1940, kdy ji hrála BBC po masivním vybombardování Coventry.
Den Neviňátek se slaví 28. 12. a třeba ve Španělsku se nese ve velmi odlehčeném duchu nejrůznějších žertíků, které jsou posléze svedeny na “neviňátka”.
Koledy na Nový rok
Kromě písní o narození se zpívaly také písně novoroční, opět spojené s obchůzkami v daném čase, které vinšovaly vše dobré do nového roku. Takovou je třeba Den přeslavný.
Známá je taky ukrajinská koleda Ščedryk. Ščedryky byly ukrajinské koledy, které se zpívaly na oslavu příchodu Nového roku a Mikola Leontovyč se jednou z nich inspiroval. Zajímavý je text koledy, který vůbec nepojednává o zimě. Texty lidových obřadních písní se málokdy měnily. Věřilo se, že pokud se něco upraví, zmizí z písně její “magie” a nebude fungovat, jak má.
Jenže na Ukrajině se původně za začátek nového roku považoval příchod jara. Takže ačkoli se počátek roku v moderním kalednáři přesunul doprostřed zimy, v koledě Ščedryk se objevuje jarní obraz – přiletí vlaštovka (přilétají na přelomu března a dubna), která upomíná hospodáře, aby se podíval do košáru, že se tam narodila jehňátka, a zároveň mu přeje bohatý rok.
Vánoční písně
Kromě koled si pouštíme vánoční písně. Tyto písně už nemají obřadní funkci, jsou však spojeny s vánočním časem a ladí nás na jeho atmosféru. Je možné, že vám teď, na konci adventu, už některé lezou ušima. Přesto jsem si neodpustila dát vám zde k potěše dvě, které nejsou klasickými hity v rádiích a třeba je uslyšíte poprvé.
Studna v poušti – krásná píseň Radůzy o vztahu Josefa a Marie. Dívá se na celý příběh však trochu jinak, než jsme zvyklí. Jak se asi museli cítit, když zjistili, že Marie čeká dítě, které není Josefovo?
Na tuhle nádhernou píseň z pera Michala Horáčka mne přivedla naše perkusistka. Když jsme ji v kapele požádal, ať přednese zimní báseň do instrumentálního provedení O come, O come Emmanuel (tu najdete v minulém díle), přišla, aniž by to věděla, s písní. A její atmosféra mne uhranula při prvním poslechu. S ní se s vámi v tomto roce loučím.
Ať je i váš večer, a nejen on, Štědrý.
A pokud se vám povídání nad písněmi líbilo, můžete si projít starší díly seriálu Kolo roku v hudbě:
Litha II – voda, víly, věnečky
Lammas a Mabon – poděkování za úrodu
